Už nikdy více!

16. července 2017 v 11:52 | Claire
Tenhle blog by se měl jmenovat "Deník puberťačky a jejího pubertálního života" ^~^

V tomhle článku bych Vám ráda povyprávěla jeden incident a k tomu varuju mladé holky.
Kamarádka mě seznámila s jedním klukem. Hodně jsme si psali, ale on byl krapet napřed. Zkrátka mi furt psal takové ty slaďárny, ale já to překousávala, jelikož se jednalo o jednoduché zprávy. ALE, včera jsme spolu šli ven. Pokaždé, když si na to vzpomenu, mám potřebu si vydrhnout celý obličej. ._. Byl to na mě hrozný tlak. Ještě před tím než jsme se sešli, jsem se rozbrečela jak malý dítě. Začalo to objetím, když jsme se uviděli. To by samozřejmě nic nebylo, ale ono to zakročilo ještě někam dál. Zrovna, když jsme seděli na hřišti jsem si furt představovala, jak se prostě seberu a odejdu. Jenže já se k tomu prostě neměla. I když jsem z toho měla slzy v očích, já jsem se nutila zůstat s ním. Bylo to pro mě něco hrozného. Furt jsem si ale říkala, že to přece musím zvládnout, že teď neuteču jako nějaký zbabělec. Nakonec jsem tedy lhala, že už musím jít domů. Celou cestu bylo ticho, jen se po mě sápal, což bylo fakt divné. Co od něj bylo hezké? Že mi půjčil kšiltovku, ale tu mu musím vrátit. Teda já jí dám kamarádce a ta mu jí předá. Nicméně, hned jak jsem přišla domů, plakala jsem. Dokonce jsem volala kamarádce co mám teď jako dělat. Díky bohu za ní. Tomu klukovi jsem prostě napsala, že nemám zájem a že jsem na takový vztah ještě malá. Psal mi něco jak už nechce nikoho mít, pokud jsem to dobře pochopila. Ale víte co? On teď zase jede po mý kamarádce.
Co Vám chci vlastně říct? Do ničeho se nenuťte. Neříkám, že je špatné mít ve 12-14 kluka, ale když už, tak nějakého normálního. Někoho, s kým radši zajdete na zmrzku a pokecáte třeba o tom co jste měli k obědu, než být v přitomnosti někoho, kdo na Vás něco takhle zkouší. Akorát to moc uspěcháte a na takový věci budete mít ještě čas. :)
 

Co furt mám s máváním?

12. července 2017 v 20:35 | Claire
Ahoj. Nevím jak u vás, ale já dneska měla celkem fajn den. ._.

Začalo to, když jsme s kamarádkou jeli do obchodního centra. Dala jsem si jídlo, všechno okey. Když v tom.. Sem viděla.. Holku s tričkem BTS! Tak se na svojí kamarádku začala řvát, že ta holka kousek od nás takové tričko má. Kámoška z toho byla celkem zmatená, protože absolutně nevěděla o co se jedná. No pak jsem na tu holku asi další půl hodinu zírala a když sem zahlédla jak má na zádech jméno Jungkook, chtělo se mi brečet. Můj bias.. *-*

Potom se mi stal jaksi celkem trapas. Už od tý doby, co jsme šly na jídlo jsem vyhlížela takoví tři kluky. Když jsme je po chvíli viděli jak jdou jakože v přízemí? Prostě mekáč a takový fastfoody byli na zvláštním patře.. Oni na nás koukali. *-* Tak jsem na ně začla mávat. *-* V tu chvíli mi to trapné nepřišlo, ale teď bych se šla asi zahrabat. Bože, ať je nikdy nepotkám. Prosím. :'))

A to nekončí! S kamarádkou jsme postávaly před panelákem kde bydlí. Z ničeho nic jsme slyšely hvízdání, tak jsme se jako rozhlížely, že jako.. wtf? No a nějaký dva kluci na nás pískali z balkóna. Po chvilce na nás mávali. ._. Tak.. Já to prostě nevydržela.. Nemohla jsem odolat a.. Začala jsem mávat taky. ;-; Což se jim nejspíš zalíbilo, tak začali ukazovat ať jdeme za nima. Radši jsme odešly.. :D

Ale mě se to líbilo. *-*" Takovej jako adrenalin, chápete.. :'D Takže jsme se tam vrátily a oni už na tom balkóně nebyli. Volaly jsme na ně, ale místo toho se ozval nějaký týpek, který nám řekl ať držíme huby. :'')))))) Jsme si šly teda sednout na lavičku a co neslyším?! Nějaká týpkyně na nás dělala z balkóna zvuky jako "vrrr". A furt dokola.. Jako nevím, co si myslela. ;-; Když už, tak nenápadně, ne? Ne že si stoupnu uprostřed balkóna a budu si myslet, že se svým bílým tričkem asi budu splývat se zdí. ):

Pak už jsme jen stály před vchodem, kde na nás z balkóna čuměl nějaký kluk. ._. A prostě.. I když jsem ho pohledem přichytila, on pokračoval.. ._.

Na druhou stranu si říkám, jestli něco nezačínala moje, teda.. Ehm, bráchova mikina, která mi je asi o deset čísel větší. Tudíž mi nejdou vidět kraťasy a tak vypadám jak nějaka.. Um, radši nic. C-:


Název blogu - jeho stvoření

11. července 2017 v 21:22 | Claire
Tak jo, ehm.. je to mnohem horší než jsem čekala.

Můj život je tak zatraceně nudný, až nemám o čem psát. ._. Ale tak jsem nad tím přemýšlela a dnes Vám napíšu článek tak nějak o všem možným, aspoň něco. (((':

Takže jako první, co mě opravdu převelice těší a mám neskutečnou touhu říct to každému živáčkovi je to, že mi má přijít objednané BTS tričko. Ale vy asi nevíte co to BTS je, co? C: Je to prostě korejská skupina. (K-pop). Já si zkrátka objednala tričko se jménem jedno z členů a vždy se mi chce brečet štěstím, když pomyslím na to, že se s tím budu promenádovat po Praze. :')

Dále, mé nutkání zdělit Vám důvod tohoto názvu blogu mě přemohlo. Takže jak jistě víte, blog se jmenuje Under the wings - Pod křídli. *tajně doufá, že se její angličtina nemílí* Chtěla jsem, aby ten název něco znamenal. Aby to nebylo jen tak vymyšlené za vteřinu, prostě něco fakt důležitého, co mě bude vystihovat, i když je to jen pár písmen. Dlouho jsem nad tím přemýšlela. Nakonec jsem skončila u názvů mých oblíbených písiček a v tu v chvíli mi to došlo. Písničky.. Hudbu poslouchám neustále. Především již zmiňovaný K-pop, který má v mém srdíčku speciální místečko a třeba i ve 20-ti, 30-ti si na K-pop a tu éru kterou jsem kolem něho měla, vzpomenu. Když jsem smutá, poslouchám K-pop. Když jsem šťastná, poslouchám K-pop. Když jsem nervózní, poslouchám K-pop. Jedno album od BTS se jmenuje Wings. A tak mi docvaklo, jak dát mé nejoblíbenější písničky dohromady a udělat z toho jeden název. Pod křídli. Pod mým štěstím. Pod tím, co pro mě tolik znamená.:'))))))))

Výsledek obrázku pro wings album

Tak okey, z tohohle se mi doslova spálil mozek. Ale má to hloubku, ne? *-*

Jo a .. um.. Málem jsem zapomněla. Kdyby jste si taky chtěli něco od BTS poslechnout. Zde je moje nejoblíbenější písnička. Stále u ní brečím jako želva. C:


 


•WELCOME•

25. června 2017 v 16:48 | Claire
Vítejte na tomto bogu, aneb mém světě. ^^

Budu ráda, když se sem občas stavíte a třeba sem tam zanecháte nějaký ten koměntář.Co je ale hlavní - snad vás mé články budou bavit a kdo ví, třeba sdílíme stejný názor na některé věci, nebo máme stejné koníčky. C:

Očekávejte zde prostě vše. Deník, písničky, až po mé kresby a povídky.


Kam dál